Lipník (okres Třebíč)
| Lipník | |
|---|---|
 Centrum Lipníka od kostela sv. Jana Křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′39″ s. š., 15°57′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 428 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,14 km²[2] |
| Katastrální území | Lipník u Hrotovic |
| Nadmořská výška | 482 m n. m. |
| PSČ | 675 52 |
| Počet domů | 128 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lipník 106 67552 Lipník u Hrotovic ou.lipnik@quick.cz |
| Starosta | Bc. Petr Sameš |
| Oficiální web: www | |
  Lipník | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591041 |
| Kód části obce | 84255 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Lipník (německy Lipnik,[4] Lipník u Hrotovic[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 428[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Ostašov, Zárubice, Dolní Vilémovice, Myslibořice, Jaroměřice nad Rokytnou a Klučov.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ze severu k jihu přes území obce prochází silnice II/401 z Dolních Vilémovic do Boňova, ze západu na východ pak silnice z Ostašova do Zárubic, ze severozápadu do zastavěného území obce vede silnice z Klučova přes Dvůr Lhota, podél severní hranice obce vede užitková silnice spojující silnici II/401 a Dvůr Lhota. Ze severu k východu prochází z Klučova do Zárubic cyklostezka 401, z této cyklostezky ze zastavěného území obce pak vychází jižně cyklostezka 481.
Většina území obce je využívána zemědělsky východní a jihozápadní část je pak mírně zalesněna, zalesněna je i oblast okolo kaskády rybníků západně od zastavěného území obce. U severní hranice území obce u Dvora Lhota se nachází areál zemědělského družstva, na východním okraji zastavěného území obce se nachází malý průmyslový areál a na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál společnosti Medipos.
Asi půl km severně od hranic území obce a od Dvoru Lhota pramení řeka Rouchovanka (jinak též Mocla), její prameniště se nachází v rybníku Machák, dále teče jižně přes rybník Nadýmák a Matouš (ty se nachází těsně za severní hranicí území obce) a pak teče dále jižně přes kaskádu rybníků Podtvrzník, Vápeník, Rekovec, Vyhlídka a Návesník, ze kterého teče řeka přes zastavěné území obce v podzemí, následně teče východně, kde u východního okraje území obce protéká velkým rybníkem Kopyto a následně teče východně, kde se u hranice obce do Rouchovanky vlévá nepojmenovaný potok, který protéká rybníkem Šefčík, Rouchovanka se pak po asi 20 km toku u Rešic vlévá do Rokytné. Těsně za západní hranicí území obce pramení nepojmenovaný potok, který protéká jižně od zastavěného území obce, protéká přes rybník Okrouhlík, dále přes Silniční a Nový rybník a pak se vlévá do rybníka Kopyto, kde se spojuje s Rouchovankou. Východní hranici obce tvoří nepojmenovaný potok, který pramení jižně od hranice obce a posléze protéká přes rybník Babka a vlévá se do rybníka Kopyto. Na jižním okraji území obce pramení nepojmenovaný potok, který se pak vlévá do Silničního rybníka. Část severní hranice obce tvoří nepojmenovaný potok, který se posléze vlévá do Rouchovanky.
Většina území obce se nachází přibližně v 500 metrech nad mořem, území je z větší části rovinaté. Mírně se území zvyšuje nad údolím Rouchovanky nad rybníkem Kopyto. Jižně od území obce se nachází kopec Na Skalním (557 metrů), tato lokalita byla také jedním z míst, kde se uvažovalo o vybudování hlubinného úložiště pro radioaktivní odpad.
Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, u kaskády rybníků východně od zastavěného území obce se nachází několik chat. Na severním okraji území obce se nachází Dvůr Lhota a velký zemědělský areál. Jižně od zastavěného území obce se u Nového rybníka nachází samota, západně od rybníka Kopyto se nacházel Kopytův mlýn.
U Nového rybníka se nachází památný strom Lípa v Lipníku.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1408, dle jiných zdrojů však existuje první zmínka v roce 1237, kdy měl Lipník existovat jako samostatný statek s tvrzí, na které sídlil Ctibor z Lipníka. V tu dobu v obci měl stát farní kostel. Ve 14. století měla ves patřit vladykům z Račic, ale v roce 1407 pak měl Jan z Lipníka prodat majetky ve vsi Michkovi z Lhoty. V roce 1446 byl opraven místní kostel. V roce 1480 byl Lipník odkoupen Jeníkem z Olbramovic a v roce 1535 pak patřil Lipník manželům Ludmile z Olbramovic a Janovi Hořickému z Hořic. Ti pak prodali Lipník, Lhotu, Klučov a Štěpánovice Václavovi Chroustenskému z Malovar a stal se tak součástí myslibořického panství.[5]
Jeho syn Rafael Chroustenský z Malovar pak získal dědictvím myslibořické panství a připojil k němu v roce 1559 Měřín, jeho synové se pak podělili o majetky otce a myslibořické panství získal Petr Chroustenský z Malovar, v roce 1605 pak Myslibořice vlastnil Jan Rafael Chroustenský, ten se připojil ke vzbouření stavů a byl mu zkonfiskován majetek a myslibořické panství bylo prodáno v roce 1627 Jindřichovi z Náchoda, ten pak panství prodal v roce 1630 Karlovi Grynovi ze Styrcenberka a ten následně v roce 1637 prodal panství Ondřeji z Ostašova a pak získal panství Mikuláš z Ostašova a posléze Jan Baptista z Ostašova. Po něm získala panství jeho sestra Anna, soudil se s ní však její bratr Ondřej Křištof z Ostašova a majetky mu byly přiděleny, jeho synové pak v roce 1760 prodali panství Rudolfovi Chotkovi. V roce 1836 pak získal statek Jiří Šimon, ten pak v roce 1847 spojil panství hrotovické a myslibořické.[7] Jeho dcera pak byla nucena prodat spojená panství Antonínu Dreherovi z Vídně.[8]
Po bitvě na Bílé Hoře byla farnost v obci zrušena a obec byla přifařena do farnosti v Myslibořicích, ale až do roku 1704 žili myslibořičtí faráři v Lipníku, protože v Myslibořicích nebyla fara. V 17. století byl vytvořen nový vchod do kostela a původní zazděn. V roce 1793 byla v Lipníku postavena škola, do které chodily děti z Lipníka, Klučova a Ostašova.[5]
Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jednala v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[9] Roku 2019 byla vysázena druhá část lipové aleje nedaleko rybníka Silniční.[10] V roce 2020 bylo rozhodnuto o úpravě jedné z nejsložitějších křižovatek v ČR, bude změněno silniční vedení kolem hráze rybníka.[11] Křižovatka byla nově adaptována v roce 2023.[12]
Obec Lipník v roce 1998 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala Modrou stuhu za společenský život.[13]
Do roku 1849 patřil Lipník do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942–1945 do okresu Moravské Budějovice a pak od roku 1960 do okresu Třebíč.[14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 348 | 331 | 354 | 393 | 464 | 415 | 398 | 333 | 350 | 359 | 351 | 331 | 309 |
Lokalita Na skalním a hlubinné úložiště
[editovat | editovat zdroj]V těsném okolí obce se nachází tři rybníky, 2 km na jih od obce se tyčí vrch Na skalním (557 m n. m.). Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasily. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km2 a byla zařazena do užšího výběru.[16]
V září 2018 obec vyhlásila referendum o tom, zda občané souhlasí s výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu na území obce.[17] Referendum se konalo v říjnu 2018 při příležitosti voleb do zastupitelstev obcí, občané obce úložiště jaderného odpadu odmítli, proti bylo 179 ze 186 hlasujících.[18] V listopadu 2018 byla nedaleko lokality Na Skalním vztyčena pamětní deska, která vyobrazuje odmítavý text ke stavbě hlubinného úložiště.[19]
Lokalita byla v roce 2020 vyřazena z vybraných míst.[20]
Vybavenost obce a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Sportovní vyžití
[editovat | editovat zdroj]V obci je místní fotbalový klub Hajduk Lipník, z.s. (dříve TJ SOKOL Lipník). Hajduk má 100 aktivních členů. Od sezony 2019/20 hrají hráči dorostu krajský přebor.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Na hrázi Silničního rybníka na jižním okraji obce se natáčela část filmu Postřižiny.[21]
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Karel Pléha, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Josef Novotný, od roku 2014 do roku 2022 funkci vykonával Miroslav Svoboda a od roku 2022 funkci starosty zastává Bc. Petr Sameš.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[22] | 2010[23] | 2013[24] | 2017[25] | 2021[26] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (29,21 %) | KSČM (28,03 %) | KSČM (28,57 %) | ANO (29,64 %) | ANO (27,65 %) |
| 2. | KSČM (29,21 %) | ČSSD (15,88 %) | ANO 2011 (24,63 %) | KSČM (19,59 %) | SPOLU (23,4 %) |
| 3. | ODS (19,66 %) | ODS (14,48 %) | KDU-ČSL (13,79 %) | KDU-ČSL (11,55 %) | SPD (15,31 %) |
| účast | 68,73 % (178 z 259) | 75,35 % (214 z 284) | 67,77 % (204 z 301) | 67,79 % (202 z 298) | 74,45 % (236 z 317) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[27] | KSČM (30 %) | 4KOALICE (28,18 %) | SV (10 %) | 47,36 % (117 z 247) |
| 2004[28] | KSČM (41,17 %) | KDU-ČSL (24,5 %) | ČSSD (13,72 %) | 39,08 % (102 z 261) |
| 2008[29] | KSČM (32,08 %) | ČSSD (28,35 %) | KDU-ČSL (17,16 %) | 48,2 % (134 z 278) |
| 2012[30] | KSČM (36,44 %) | ČSSD (17,79 %) | KDU-ČSL (15,25 %) | 41,47 % (123 z 299) |
| 2016[31] | KSČM (22,46 %) | ANO 2011 (18,11 %) | KDU-ČSL (14,49 %) | 46,49 % (139 z 299) |
| 2020[32] | ANO (21,27 %) | KDU-ČSL (19,14 %) | Piráti (12,05 %) | 45,54 % (143 z 314) |
| 2024[33] | ANO (31,38 %) | ODS+TOP 09+STO (24,08 %) | SPD+Trikolora+PRO (10,94 %) | 44,06 % (140 z 320) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (47 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (37 hlasů). Volební účast byla 74,09 %, tj. 223 ze 301 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (171 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (61 hlasů). Volební účast byla 77,15 %, tj. 233 ze 302 oprávněných voličů.[34]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (54 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 73,84 %, tj. 223 ze 302 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (154 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (79 hlasů). Volební účast byla 77,93 %, tj. 233 ze 299 oprávněných voličů.[35]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (88 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (77 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (29 hlasů). Volební účast byla 78,40 %, tj. 254 ze 324 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (133 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (113 hlasů). Volební účast byla 76,31 %, tj. 248 ze 325 oprávněných voličů.[36]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jana Křtitele
- Pamětní deska Josefu Hlouchovi v kostele sv. Jana Křtitele[37]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Josef Hlouch (1902–1972), teolog, kněz, českobudějovický biskup, pedagog, profesor
- Václav Hlouch (1933–2008), kněz
- Ludmila Klukanová (* 1936), spisovatelka
- Josef Ošmera (1874–1928), právník a finančník
- Stanislav Ošmera (1943–1984), zoolog a hydrobiolog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek 9. Ostrava: Profil, 1984. 345 s. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 188.
- ↑ a b c Lipník [online]. Otisky [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 5. 3. 2024
- ↑ DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 341 s. S. 157–166.
- ↑ DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 341 s. S. 42.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti. Třebíčský deník [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Lipník splácí dávný dluh. Vrací do krajiny lípy. Lhánice zase keře. trebicsky.denik.cz. 2019-11-01. Dostupné online [cit. 2019-12-16].
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Nejsložitější křižovatka? V Lipníku řidičům pomůže úprava, kruháč z ní nebude. Třebíčský deník. 2020-08-26. Dostupné online [cit. 2020-10-06].
- ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Nejsložitější křižovatka je přehlednější. Uzavírka v Lipníku však ještě potrvá. Třebíčský deník. 2023-06-07. Dostupné online [cit. 2023-09-18].
- ↑ Kraj Vysočina. Vesnice roku Kraje Vysočina, publikace ke 25. výročí soutěže. 1. vyd. Jihlava: Kraj Vysočina, 2022. 58 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87521-38-0. S. 55. Archivováno 10. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ MAHEL, Luděk. Na Třebíčsku je další místo pro jaderné úložiště. Lidé se bouří. Třebíčský deník. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02].
- ↑ Lipník na Třebíčsku vyhlásil referendum o hlubinném úložišti - Ekolist.cz. Ekolist.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-10].
- ↑ ČTK. Lipník na Třebíčsku úložiště jaderného odpadu nechce. Obyvatelé ho odmítli v referendu - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-14].
- ↑ MAHEL, Luděk. Proti jadernému úložišti půjdeme společně, shodli se zástupci z Vysočiny. Třebíčský deník. 2018-11-21. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Horka jako důl na jaderný odpad? Zběsilý postup, kritizují starostové z okolí. Třebíčský deník. 2020-06-06. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
- ↑ Postřižiny [online]. Filmová místa [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipník na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lipník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lipník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
